Naše stromy

V parku se nachází mnoho zajímavých a vzácných dřevin. Většina je ještě z dob původních zakladatelů Landsbergerů.

Z těch nejzajímavějších to jsou například: borovice limba, jedlovec kanadský, jerlín japonský, jinan dvoulaločný a liliovník tulipánokvětý.

 

Borovice limba: (Pinus cembra L.)

Borovice limba

Je světlomilná vysokohorská jehličnatá dřevina, rostoucí roztroušeně podél horní hranice lesa v pásmu borovice kleče. Dožívá se vysokého věku, 400 až údajně 1000 let. Je velmi mrazuvzdorná, snáší nízké teploty až -60 °C.

 

Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis (L.) Carriére)

DSC01324

Někdy nazývaný též Tsuga kanadská je 25–30 m vysoký jehličnatý strom z čeledi borovicovitých původem ze Severní Ameriky.

Jedlovec kanadský se podobá jedli bělokoré, na rozdíl od které má skořicově hnědou hluboce rozbrázděnou borku na kmeni a koruna stromu je načechraná.
Šišky jsou velmi malé, max. 1,5 cm veliké, složené z několika málo téměř okrouhlých šupin.
Jehlice jsou ploché, 8–15 mm dlouhé a až 3 mm široké, tmavě zelené, vespod se dvěma modrobílými proužky uspořádané ve dvou řadách a pod lupou je vidět jejich jemně pilovitý okraj.
Samčí květy jsou žluté, kulovité
samičí květy bledě zelené, oválné, trochu větší

Původní areál rozšíření zahrnoval východní část Severní Ameriky kde roste na stinných a vlhkých místech, od nížin vystupuje až do výšky 1 700 m. Po roce 1730 začal být vysazován po parcích v Evropě.

 

Jerlín japonský (Sophora japonica)

Jerlín japonský

Koruna stromů, rychle rostoucích a dorůstajících výšky 15 , výjimečně až 25 m, je obvykle široce kulovitá, o průměru 30 až 40 m. Existují však válcovité kultivary (např. Columnaris, Fastigiata nebo Princeton Upright), které mají menší šířku než výšku.
Strom má šedohnědou kůru s vystouplými hřebeny. Povrch mladších větví a výhonků je olivově zelený.
Složené listy jsou lichozpeřené, 12 až 15 cm dlouhé, se 7 až 17 lístky podlouhle eliptickými, vejčitými až vejčitě kopinatými, 2 až 5 cm dlouhé a 1 až 2 cm široké, na vrchu tmavozelené nebo šedozelené, na spodní straně světle zelené.
Květenství vytváří koncové laty dlouhé až 30 cm, tvořené velkým množstvím (až 80) drobnými kvítky.
Jednotlivé oboupohlavní motýlokvěté kvítky jsou slonovinově bílé až žlutobílé, drobné, 2 až 4 mm dlouhé, slabě vonící. Jsou hmyzosprašné.
Kvete v červenci až srpnu. V Evropě kvetou obvykle teprve jedinci starší přibližně 15 let. zajímavostí je, že kvete na podzim.
Plod je stopkatý válcovitý lusk, 5 až 7(20) cm dlouhý, dužnatý, obsahující jedno až pět tmavohnědých až černých zploštěných elipsoidních semen o rozměrech 7–9 × 4–5 × 3–3,5 mm. Semena jsou dobře klíčivá.

Areál rozšíření

Navzdory svému druhovému jménu není tento druh původní v Japonsku, kam byl jen zavlečen. Původní areál rozšíření zahrnuje oblasti Dálného východu, především Čínu a Koreu. Pěstováním jako okrasný strom se jerlín rozšířil do mírného pásu celého světa. V Evropě je znám a pěstován od 18. století, v Česku od roku 1835.

 

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Jinan dvoulaločný

Je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Čeleď přísluší do fylogeneticky velmi prastarého řádu jinanotvaré, který má právě jen tuto jedinou čeleď. Jinan dvoulaločný je také národním stromem Číny.
Jinan je statný strom s kuželovitou až rozkladitou korunou, který dorůstá do výšky 30 až 40 metrů. Borka kmene je šedá, ve stáří široce brázditá. Větve jsou téměř vodorovně odstálé. Řapíkaté listy vyrůstají ve svazečcích na silně zkrácených větvičkách. Listová čepel je plochá, klínovitá, rozdělená zářezem na dva laloky, s vějířovitou žilnatinou. Zvláštní olistění jinanů je považováno za přechodný typ mezi jehličnany a listnáči, listy mají fyziologicky blíže k jehličí než k listům krytosemenných.
Je to nahosemenná rostlina, nemá květy ani plody, vajíčka nejsou chráněna v květech a vyvíjející se semena v plodech.

 

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera)

Liliovník tulipánokvětý 5

Je listnatý strom z čeledi šácholanovitých pocházející ze Severní Ameriky, kde běžně roste ve volné přírodě.
Jde o listnatý v domovině až 58 m vysoký strom (u nás do 40 m), obvyklé výšky 20–30 m, s korunou zpočátku kuželovitou, později vyklenutou, obvyklé šířky 10–15 m. V příhodných podmínkách ve své domovině má v dospělosti často dlouhý rovný kmen bez větví a korunou nasazenou až ve výšce 25–30 m. Listy jsou střídavé, dlouhé i široké okolo 10–15 cm, řapíkaté, dosti proměnlivého tvaru, se čtyřmi až šesti špičatými laloky (pokud je jich šest, tak pár laloků nejblíže řapíku je drobný). Kůra je zprvu šedá později tmavě hnědá, ve stáří rozbrázděná. Květy jsou tvarem podobné tulipánům, velké 3–5 cm; mají šest korunních lístků barvy žlutozelené až žluté (vzácně bílé) s oranžovým vzhůru prohnutým pruhem ve spodní části; kališní lístky jsou tři, dolů skloněné, světle zelené (někdy i žluté), brzy opadávající; uprostřed je velké kuželovité gyneceum, které je apokarpní, složené z mnoha plodolistů, barvy žlutozelené až žluté (vzácně bílé); tyčinek je mnoho, bledě žluté až žluté. Plody jsou křídlaté nažky, které jsou uspořádány do souplodí. Toto souplodí je podobné šišce jehličnanů, vzpřímené, 5–8 cm dlouhé.

Liliovník/liriovník je opadavý a patří mezi rychle rostoucí stromy. Kvete v květnu až červenci, nejdříve po 10 letech. Snáší velké mrazy až okolo –30 °C. Obsahuje jedovatý alkaloid tulipiferin.

 

 

 

 

 

Komentáře